Rostliny: Iris - kosatec

Kosatec (Iris) patří k nevelkému počtu rostlin, jejichž květy se mohou pochlubit všemi barvami duhy. Právě tady ostatně můžeme hledat původ jejich latinského názvu: jméno Iris totiž původně patřilo antické bohyni duhy. A právě pro neuvěřitelné bohatství barev – které sahá od bílé a krémové přes citronově žlutou, teplou oranžovohnědou a všechny odstíny fialové až po tmavě modrou – se kosatce těší takové oblibě. Jemné žilkování jim propůjčuje eleganci a vysvětluje, proč byly kosatce oblíbené už ve starověku a později spolu s růžemi a liliemi zdobily zámecké zahrady.

Na každé místo

Společným znakem všech kosatců jsou nízké pěstitelské nároky a potřeba slunného stanoviště. Jednotlivé druhy mají však odlišné požadavky na půdu. Pro suché, a dokonce i kamenité záhony se hodí kosatce bradaté (hybridy odvozené od Iris barbata). Pro vlhká zahradní zákoutí je ideální kosatec sibiřský (Iris sibirica). Vysoký kosatec žlutý (Iris pseudacorus) dobře prospívá i v mělké vodě.

Běžné zahradní kosatce, tedy hybridy kosatce bradatého (Iris barbata), tvoří početnou množinu, již je možné rozdělit podle doby kvetení a vzrostné výšky do tří skupin: nízké zahradní kosatce, označované také jako zakrslé nebo Nana (např. ’Adrienne Taylor’), začínají kvést v druhé polovině dubna. Dorůstají jen do výšky kolem 30 cm a jsou vhodné pro malé zahrady a skalky.

Středně vysoké zahradní kosatce, označované také Media, například odrůda ’Elegant’, vykvétají na počátku května. Jejich květy sahají do výšky od 40 do 70 cm.

Vysoké zahradní kosatce, označované také Elatior, například novinka ’Merlot’, se vyznačují nejpůsobivějšími a nejkrásnějšími květy. Dosahují výšky více než 70 cm a vykvétají koncem května společně s mákem východním (Papaver orientale) a šalvějí (Salvia).

Péče během roku

Kosatce bradaté nemají zvláštní nároky na péči. Jejich oddenky (rhizomy) hromadí vodu a živiny, takže vyžadují jen nízkou půdní vlhkost, na rozdíl od kosatců sibiřských. Jsou přizpůsobeny životu v chudých a kamenitých půdách a jejich dlouhé kořeny se hustě rozrůstají pod povrchem půdy. Proto rostliny neokopávejte, abyste jejich kořeny nepoškodili.

Jelikož květy kosatců po od květu samy neodpadnou, měli byste je pravidelně odstřihovat nůžkami – trsy pak budou vypadat mnohem lépe. Zároveň tak zabráníte tomu, aby se rostliny zbytečně vyčerpávaly tvorbou semen.

Stanoviště a výsadba

Kosatce bradaté nesnesou přemokření půdy. Při výsadbě byste proto měli dávat pozor, abyste rostliny nesázeli do prohlubní, kde se může hromadit dešťová voda. Raději vysazujte kosatce bradaté na lehce vyvýšená místa a do půdy vmíchejte trochu hrubšího písku, aby voda mohla lépe odtékat. Oddenky položte přímo na povrch půdy, protože pokud je vsadíte příliš hluboko, začnou rychle zahnívat. Vhodná doba pro výsadbu kosatců bradatých nastává krátce po odkvětu.

Brzy na podzim byste měli kosatce také přihnojit. Nejlépe se k tomu hodí komplexní minerální hnojivo s nízkým obsahem dusíku. Dbejte na to, aby se kořeny kosatců bradatých příliš nerozrůstaly. Doprovodné rostliny proto vysaďte v dostatečném odstupu.

Vlhkomilné druhy

Na záhonech v blízkosti vody jsou ideální podmínky pro kosatec sibiřský (Iris sibirica) stejně jako pro jirnici (Polemonium) a upolín (Trollius). Nesmí však stát ve vodě, na rozdíl od kosatce žlutého (Iris pseudacorus). Ten u nás planě roste u rybníků a potoků, v bažinách, na vlhkých lukách i na zaplavovaných místech – nejlépe mu tedy bude ve společnosti blatouchů (Caltha) či kypreje (Lythrum). I u tohoto druhu je po odkvětu třeba odstřihnout zahnědlé květy. Svěže zelené trávovité listy krášlí zahradu i po odkvětu. Zastřihněte je teprve na podzim, kdy už nejsou žádnou okrasou, anebo na jaře po přezimování.