Luskoviny - výsev

Výsev luskovin

Zelenina skupiny luskovin vytváří lusky, méně často tobolky, uvnitř kterých jsou uložena semena. Jsou druhy, které se pro tyto lusky pěstují a mohou se upravovat nebo konzumovat celé, zatímco jiné druhy se pěstují pouze pro semena, která je ze všeho nejdříve nutno tzv. vyluštit (vyjmout z lusků), poté je můžeme konzumovat (čerstvá nebo vařená). Nejznámější a nejčastěji pěstovanou luskovinou je hrách, na zahrádkách většinou dřeňový, následuje fazol, luskovinou ve velkém v zahraničí je podzemnice olejná nebo okra (jedlý ibišek). Jedná se o rostliny z více botanický čeledí: mezi bobovité patří hrách, fazol a podzemnice a okra patří do čeledi slézovitých. Mnohé další luskoviny (včetně hrachu) jsou někdy pěstovány jako polní plodiny i u nás.

Hrách (Pissum sativum) můžeme pěstovat během vegetační sezony ve více termínech (pokaždé však na jiném stanovišti). Pro postupnou sklizeň vyséváme hrách buď ve dvoutýdenních intervalech nebo můžeme vysévat různě rané odrůdy. První výsev do volné půdy provedeme, jakmile teplota půdy stoupne k 10 °C, za nižších teplot je totiž klíčení výrazně pomalejší. Pro urychlení se první výsevy někdy překrývají poklopy nebo perforovanou folií. Příliš vysoké teploty působí na klíčení nepříznivě, proto není v teplých oblastech vhodné vysévat hrách uprostřed léta. V takových oblastech a obecně v oblastech s mírnými zimami je ale možné vysévat hrách i koncem podzimu. Rostliny, které přežijí, poskytnou velmi ranou sklizeň. Semena hrachu vyséváme do 3 cm hloubky na vzdálenost 5 až 7 cm do pruhů, aby se mohly rostliny vzájemně proplétat a podpírat.

Semena fazolu (Phaseolus spp.) je vhodné před výsevem nechat naklíčit. Naklíčená i nenaklíčená je vyséváme rovnou na stanoviště. I u fazolu platí, že postupným výsevem prodloužíme období sklizně. Popínavé druhy (např. fazol šarlatový) vyséváme ve dvouřádcích 60 cm vzdálených nebo na vzdálenost 15 cm v pyramidách. Keříčkové odrůdy pro dosažení vysokého výnosu vyséváme na vzdálenost 22 cm do střídavých řádků. Pro fazol volíme hloubku setí 4 cm.

Abychom podpořili klíčení okry (Okra burgunda) semena před výsevem namočíme na 24 hod. do vody. Okru vyséváme v období od konce února a během března do květináčků či kelímků. Okra patří mezi choulostivější rostliny, s výsadbou proto čekáme, až sazenice dorostou do výšky 10 až 15 cm, otužujeme ji a až když pomine nebezpečí mrazů (květen), sazenice vysazujeme na slunná stanoviště pod fóliové kryty nebo do pytlů se substrátem.

V případě výsevu podzemnice olejné (Arachis hypogaea) také postupujeme tak, že nejdříve si předpěstujeme sadbu. Předpěstované rostliny vyséváme na vzdálenost 15 až 30 cm v řádku a 60 až 70 cm mezi řádky. V chladnějších oblastech bychom měli rostliny zakrýt poklopy nebo foliovým tunelem. Podzemnici můžeme pěstovat také v truhlíku.

Obecně se plody luskovin nazývají luštěniny. Luštěniny bychom do svého jídelníčku měli určitě zařazovat častěji než obvykle bývá zvykem. Obsahují totiž velké množství vitaminů skupiny B, poměrně dost minerálů, fosfor, vápník a železo. Luštěniny se podílí jak na udržování správné hladiny cukru v krvi, tak i na snížení hladiny cholesterolu.

Luskoviny jako rostliny mají navíc ve spolupráci s tzv. hlízkovými baktériemi (na kořenech) schopnost vázat atmosférický dusík. Nepotřebují proto téměř hnojit a mohou být dokonce využity i k obohacení půd, kde byl dusík vyčerpán. Existují také odrůdy luskovin, které jsou pouze okrasné. Takové mohou sloužit k vytvoření zástěn nebo je můžeme pěstovat na obloukových konstrukcích.