Zelené hnojení (2)

Poslal(a) 04.09. 2017 10:38:34 (1702 čtenářů)

Rostliny používané jako zelené hnojení
Luskovinyhrách, peluška, fazol, soja, vikve, vojtěška, lupina, bob, komonice, jetel inkarnát
Brukvovité rostlinyřepka jarní i ozimá, hořčice, řepice,
Obilovinyozimé i jarní formy základních obilovin (pšenice, ječmen, oves, okrajově žito),
Ostatní (květiny, další plodiny) – aksamitník, lichořeřišnice, svazenka vratičolistá, pohanka.

Zelené hnojení: Luskovino-obilninová směska, foto 1

Zelené hnojení: Peluška, foto 2

Pěstování luskovin a hlízkové bakterie
Luskoviny údajně „vyrobí“ nad svou spotřebu až 40 kg N na hektar za rok. To je tolik dusíku, jako je v cca 200 kg síranu amonného nebo 260 kg ledku vápenatého. U hrachu a pelušky vytvoří HB na jeden hektar polovysokých odrůd 140 – 200 kg dusíku. V porostu LOS se přesunuje cca 10-30 % dusíku do okolí, pro využití ostatními rostlinami.

Hlízkové bakterie na kořenech vikvovitých rod Rhizobium. Potřebují pH okolo 6,5-7,5. Zajistí až 85% dusíku, začínají se tvořit 8-10. den, začínají být aktivní do 12. dne, za týden už je dusík, který „vyrábějí“ v rostlině.

Co si žádají hlízkové bakterie
Teploty pro optimální růst hlízkových bakterií u hrachu jsou 20–24 °C, hranice 27 °C.
U fazolu a soji je optimum 24–27 °C, pracují ještě při 30 °C.
Z tohoto vyplývá, že luskoviny seté na podzim mnoho dusíku pro následné kultury nevytvoří.

Bakterie a jejich výživa – základní a stopové prvky
Fosfor příznivě působí na podporu tvorby bakterií a zároveň i na schopnosti kořenů luskovin, dík bakteriím ho dokážou získávat z méně přístupných forem.
Draslík zvyšuje odolnost kořenů ke chladu, jejich nárůst, důležitý pro tvorbu glycidů – látek, které bakterie od rostliny chtějí.
Vápník urovnává pH, zvyšuje schopnost kořínků nechat se napadnout hlízkovými bakteriemi, zvyšuje spolu s K, P odolnost rostlin proti chorobám a proti poléhání.
Železo má též spojitost s fixací dusíku, je v leghemoglobinu
Luskoviny potřebují mít v půdě i síru, nesnášejí chlór - - tedy ne KCl, ale K2SO4. Ne NPK, ale Cererit
Důležitý je molybden, účastní se reakce symbiotických bakterií, v semenech luskovin je jich oproti jiným druhům nejvíce. S obsahem molybdenu stoupá i koncentrace dusíkatých látek.
Není-li v půdě bór, hlízkové bakterie luskoviny nenapadnou.
Kobalt je též pro symbiózu potřebný, stimuluje růst luskovin i bez hl. bakterií.

Luskoviny pěstované samostatně i ve směskách
Obohacují půdu o dusík
Působí i melioračně (víceleté)
Podle druhu tvoří nejen snadno rozložitelnou hmotu, ale i „dřevo“ na trvalý humus.
Při pozdním zaorání mohou být příčinou zaplevelení pozemku svými semeny v dalším roce.
Mohou být „udržovatelem“ patogenů v místě např. zrnokazů a některých houbových chorob.

Foto 1: Luskovino-obilninová směska.
Foto 2: Peluška je hrách s barevným květem, tmavou skvrnou u báze palistu, dává solidní výnos hmoty na zelené hnojení.
Foto 3: Když neseženete pelušku, můžete vysít hrách určený na vaření (neloupaný celý, ne půlený).

Zelené hnojení: Hrách, foto 3

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: zelené hnojení

03.09. 2017
1.78 kB čtenářů
Zelené hnojení (1)
04.09. 2017
1.68 kB čtenářů
Zelené hnojení (3)
04.09. 2017
1.76 kB čtenářů
Zelené hnojení (4)
30.07. 2009
24.27 kB čtenářů
Zelené hnojení pro zlepšení půdy
Atlas / Ostatní k rostlinám
13.04. 2018
406 čtenářů
Okrasná zahrada - co je důležité v dubnu
03.04. 2018
151 čtenářů
Plevel
03.04. 2018
111 čtenářů
Zpětný řez na záhonu
22.12. 2017
702 čtenářů
Závěsný koš na květiny
15.08. 2017
1.28 kB čtenářů
Rostliny na slunce
23.07. 2017
62.26 kB čtenářů
Bršlice - jak se zbavit bršlice
05.07. 2017
2.01 kB čtenářů
Terasa - výběr rostlin
18.03. 2017
1.06 kB čtenářů
Rostliny - sázení
06.01. 2017
2.82 kB čtenářů
Smíšené trvalkové záhony
20.09. 2016
2.28 kB čtenářů
Čarověník