Pěstování zeleniny - začínáme (1)

Poslal(a) 10.01. 2018 10:04:25 (199 čtenářů)

Budou z nás zelináři
To si můžeme říct, když se dostaneme k nějakému pozemku, který je možné využít k pěstování rostlin. Je to tak snadné, že do takové činnosti můžeme „vletět po hlavě“, nebo bychom se měli nějak připravit? Určitě byste si měli něco přečíst. Téměř na 100 % platí, že čím starší knihy českých autorů to jsou, tím hodnotnější informace se z nich dozvíte.

Pěstování zeleniny - začínáme: Nářadí, které pro běžné potřeby stačí.

Pokusím se vám poradit. Ne abych ve vás vzbuzoval strach, ale abych vás upozornil na slepé uličky, na chyby, které se dějí.

Pokusím se vás tím začátkem provést. Pro začátek bychom měli mít nějaké nářadí. Základní jsou železné hrábě, rýč, motyka na okopávání brambor, malá motyčka, další kypřící a odplevelující nástroje, dle nabídky, vlastní zkušenosti. A pořiďte si sázecí kolík, lopatku, dloubák na vytrvalé plevele. Zejména lopatku (dloubák) vybírejte s rozvahou, berte jen tu ze silnějšího plechu či „blbovzdorného“ plastu. Ty nejlevnější obyčejně nic nevydrží, plech, ze kterého jsou, nebývá o mnoho silnější než ten na plechovkách od konzerv.

Začínáme na louce
Jestli nám nevadí užití totálního systémového herbicidu, pak ano, na zelený porost ho použijme. Zatím je to u nás možné. Následné obrácení země po ošetření může (podle přípravku - zpravidla to bývá napsáno v návodu) následovat za 3 – 10 dnů. Ať už herbicid použijeme nebo ne, musíme políčko zrýpat rýčem. Buď drn vyklepeme, původně zelenou hmotu odstraníme, nebo ji můžeme obrátit dospodu. Větší plochy při zaorávání zelené hmoty můžeme klidně zorat ploužkem. Rotavátor bych nedoporučoval, mohl by nadělit (namnožit) vytrvalé plevele jako jsou pýr, bršlice, popenec ale třeba i pampeliška. Co bych doporučil po prvním obrácení půdy, je zelené hnojení. Na jaře, když naroste do 30 cm zarýt (o něco mělčeji než drn), vysít znovu, zase zarýt. Buď před zimou, nebo na jaře, cca měsíc před výsevy zarýt dusíkaté vápno. V půdě bude nejspíše velká zásoba semen plevelů, všude porostou. Zelené hnojení něco udusí, když se přihnojí hnojivem typu NPK, může být zdrojem živin a humusu do první sezony (směska vikvovitých, obilovin a svazenky je lepší než směsi ve kterých je převaha hořčice, nebo výsev jen čisté hořčice).

Pokud „nechcete ztrácet rok“ důkladnější přípravou, půdní zásobu semen lze omezit částečně i jen použitím desinfekce - dusíkatého vápna, cca 3 týdny před jarním setím či výsadbou.

Chtělo by to začít s něčím, co se sází, nevysévá. A ne hned v březnu. Když vysadíme na začátku května brambory, zelí, květák, kedlubny, po polovině května třeba rajčata a celer a vysejeme fazole do hnízd, pak plevele, které budou klíčit nebo rašit motyčkou nebo plecím rámečkem (šintovačka) v prostoru mezi řádky a v řádku zlikvidujeme. Když časně nasejeme mrkev (petržel) nebo dáme cibuli, je pravděpodobné, že bude proděravěná od drátovců, kteří v místě nejspíše budou (zejména pokud zelenou hmotu, která tvořila drn obrátíte dospodu) a že celou plochu budou prorůstat různé plevele. Drátovci neminou bez povšimnutí ani brambory, ale neprokoušou všechny. Navíc u výsevů právě té mrkve, petržele, všeho co se dává do řádků budeme mít potíž s pletím v řádku, budeme s klíčícími jednoletými (i vytrvalými) a prorašujícími vytrvalými pleveli vytahovat i to zaseté. Docela dobře se o sebe postará (plevele zadusí) plošný výsev hrášku. Vhodná odrůda k tomu je dřeňový KUDRNÁČ, který nepotřebuje oporu, nebo hrachy určené na vaření (pozor žlutý – loupaný a půlený - nevyklíčí).

Já osobně bych nikdy nezačínal na celé ploše, ale na čtvrtině ke kultivaci plánované plochy, zrýpal, vyklepal drny, zasel zelené hnojení. Zbytek bych sekal, z vyklepaných drnů a sekané hmoty, plevelů z obhospodařované plochy, z listí a dalších organických hmot kompost na další sezony. A postupně v dalších letech bych sehnal a používal na zúrodnění hnůj, vlastní kompost a přidával další části, nebo když se nebude dařit, nepokračoval až do vyřešení potíží pár let dále. Sekáním se původní porost bude měnit, začnou se v něm objevovat rostliny nízké, které neměly šanci dostat se přes ty rychle rostoucí na výsluní. Možná se z něj stane docela pěkný trávník…

Pěstování zeleniny - začínáme: Zarýpávání zeleného hnojení

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: pěstování zeleniny

12.02. 2016
4.81 kB čtenářů
Zahrada na balících slámy
27.05. 2011
18.06 kB čtenářů
Bylinky - pěstování bylinek prospívá kvalitě půdy
02.03. 2010
13.92 kB čtenářů
Mykorhizní houby - jak rostlinám prospívají
14.03. 2012
15.40 kB čtenářů
Abelmoschus esculentus - ibišek jedlý
22.03. 2017
1.00 kB čtenářů
Zelenina - střídání plodin (1)
08.07. 2015
7.46 kB čtenářů
Listová zelenina
10.01. 2018
166 čtenářů
Pěstování zeleniny - začínáme (2)
12.01. 2012
7.63 kB čtenářů
Zahradnický kalendář 2012
26.03. 2009
29.59 kB čtenářů
Skleníky - materiály používané na rámy (1)
25.01. 2015
13.74 kB čtenářů
Vyséváme semena
Atlas / Užitkové rostliny
24.07. 2017
776 čtenářů
Tykev fíkolistá - pěstování
25.03. 2017
1.51 kB čtenářů
Indická okurka - pěstování
22.03. 2017
36.74 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
07.01. 2017
947 čtenářů
Capsicum pubescens - pěstování
21.02. 2013
4.88 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
4.96 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
80.16 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
25.44 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
10.88 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
56.14 kB čtenářů
Příprava záhonů