Japonské sakury

Poslal(a) 09.04. 2010 14:03:10 (46838 čtenářů)

Ještě než v českých višňovkách rozkvetou třešně, na nichž si začátkem léta kromě nás pochutnají také špačci, předběhnou je jiné třešně, které jsou domovem ve východní Asii a pro které české botanické názvosloví nemá jednotný ekvivalent: mandloň, višeň, myrobalán, švestkovišeň či dokonce broskvomandloň. Ty všechny názvy označují jeden rostlinný rod Prunus, jehož různé druhy a kultivary přesto většina z nás zná pod názvem sakura.

Japonské sakury: Prunus tenella (PROVOBIS)

Japonské sakury: Prunus serrulata ´Kanzan´ (PROVOBIS)

Obliba těchto časně zjara kvetoucích stromů v poslední době opět stoupá a zahradníci na tento trend reagují pilnou nabídkou nových a nových kultivarů. A je opravdu z čeho vybírat: od jednoduchých květů po plnokvěté, od bílých přes růžové, růžovočervené až po temně rudé, pěstované jako keře nebo vzrostlé stromy. Protože druhů a kultivarů je obrovské množství a nabídka se stále rozšiřuje, uvedeme jen společné znaky pro většinu z nich.

Druhy a kultivary nabízené v zahradnických centrech kvetou většinou před rašením listů nebo současně s ním, což jednoznačně zvyšuje efekt kvetení – stromy a keře jsou květy doslova obsypány a dřevo větví se pod záplavou květů takřka ztrácí. Většina druhů začíná kvést v dubnu a podle vývoje počasí trvá hlavní doba kvetení až do května.

Kromě těžkých, jílovitých a zamokřených půdách se sakurám daří takřka v každé zahradní půdě. Důležitější je však stanoviště – chceme-li se dočkat skutečně bohatého kvetení, je třeba sakury vysazovat na slunečná, případně lehce zastíněná místa. Na nevhodném stanovišti kvetou jen velmi slabě nebo dokonce vůbec. Všechny druhy přečkávají zimu v našich podmínkách bez větších problémů, i když budou vděčné za místo chráněné v zimě před mrazivými větry.

Ani na ošetřování po výsadbě nejsou sakury nijak náročné. Kromě mandloně (Prunus triloba), u níž je třeba po odkvětu poměrně hluboko seříznout letorosty, sakury řez nevyžadují. Svým takřka výjimečným kvetením si sakury přímo žádají o solitérní pěstovaní. Vysazujeme je tedy samostatně, například do trávníkové plochy nebo do trvalkového záhonu. Keřovité sakury se hodí také pro okrajové části volného živého plotu.

Náš tip: Některé méně vzrůstné sakury lze bez problémů pěstovat i v nádobě. Například Prunus campanulata ´Okame´ dorůstá výšky jen kolem 150 cm. Velmi pěkně vypadá s jarní podsadbou macešek.

Japonské sakury: Prunus triloba (PROVOBIS)

Japonské sakury: Prunus x yedoensis (PROVOBIS)

Ukázka z publikace Zahradnický kalendář 2008
PRO VOBIS, s.r.o.
Libomyšl 43, 267 23 Lochovice
www.zahradnickykalendar.cz

Články: japonské sakury

05.01. 2016
6.08 kB čtenářů
Zahrada v japonském stylu
30.04. 2017
470 čtenářů
Chaenomeles speciosa 'Kinshiden' - kdoulovec lahvicovitý
28.04. 2017
701 čtenářů
Chaenomeles japonica 'Cido' - kdoulovec japonský
22.03. 2012
10.27 kB čtenářů
Zahradní centra - Zahradnictví Král
01.10. 2010
69.69 kB čtenářů
Okrasné stromy a keře - poklady z říše dřevin
Diskusní fórum / Keře a stromy
28.04. 2017
47.64 kB čtenářů
Neopadavé keře do živého plotu
19.03. 2017
1.56 kB čtenářů
Lišejník na větvích
19.09. 2016
1.68 kB čtenářů
Menší dřevina - metr od domu a 0,4 m od plynoměru
14.02. 2016
4.44 kB čtenářů
Keře, stromky a rostliny na terasu - celoroční!
04.05. 2015
11.19 kB čtenářů
Výsadba keřů
21.10. 2014
78.40 kB čtenářů
Vrba japonská - zasychání Hakuro Nishiki
16.12. 2013
9.60 kB čtenářů
Delonix - ohňový strom
11.10. 2013
10.55 kB čtenářů
Živé ploty nestříhané
08.10. 2013
8.84 kB čtenářů
Původní keře - živý plot
07.10. 2013
15.22 kB čtenářů
Původní keře - druhy vhodné do zahrad