Rostliny: Rubus caesius - ostružiník sivý

Poslal(a) 28.08. 2016 23:18:06 (2866 čtenářů)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Další názvy: ostružiník ježiník
Slovenský název: ostružina ožinová

Rubus caesius - ostružiník sivý

Popis: Prýty zpočátku poněkud vzpřímené nebo obloukovité, později prodloužené (až přes 4 m dlouhé) a poléhavé až plazivé, dosti rozvětvené, v křovinách opíravě šplhavé, tenké, obvykle 2 - 5 mm v průměru, oblé, bledě až svěže zelené, s červenavým nádechem; všechny větve se stíratelným namodralým, často až bílým voskovým ojíněním, lysé, vzácně řídce pýřitě plstnaté, s ojedinělými až roztroušenými, mnohdy i zcela chybějícími, až 0,5 mm dlouhými stopkatými žlázkami. Ostny roztroušené až dosti husté, ± stejnotvaré, šídlovitě štětinovité, na bázi jen nepatrně rozšířené, snadno ulomitelné, skloněné, rovné nebo srpovité, jen asi 1,0 - 2,5 (-3,0) mm dlouhé, nezbarvené. Listy v létě zelené, na podzim trochu červenající, v zimě opadavé, 3četné, velmi vzácně (a většinou jen při bázi prýtu) až 5četné, bylinné konzistence, na líci svěže až žlutavě zelené, na slunci velmi svraskalé, chlupaté až lysé, na rubu bledší, bez chlupů nebo řídce chlupaté, vzácně až skoro měkce chlupaté, bez plstnatého odění. Koncový lístek krátce řapíčkatý (řapíček většinou zdéli 15 - 33 % délky čepele lístku), 6,0 - 9,0 cm dlouhý, 4,5 - 6,0 cm široký, široce trojúhelníkovitý až trochu kosníkovitý, na bázi zpravidla srdčitě vykrojený, někdy vejčitý až obvejčitý, a pak se zaokrouhlenou bází, na vrcholu bez nasazené špičky, často trochu 3laločný nebo s několika malými laloky. Zoubkování listového okraje hrubé a většinou zřetelně periodické; hlavní zuby delší, přímé; okraj listu mezi první a druhou postranní žilkou často poměrně hluboce zaříznutý. Postranní lístky s řapíčkem 0 - 2 (-3) mm dlouhým, značně asymetrické, s větší dolní polovinou, často dvoulaločné. Řapík na líci po celé délce žlábkovaný, skoro lysý, jemně ostnitý, ± krátce stopkatě žlázkatý, s 15 - 20 štíhlými, 1 - 2 mm dlouhými ostny. Palisty kopinaté až široce kopinaté, zpravidla lupenovitě rozšířené, (1-) 2 - 4 mm široké.

Květenství většinou krátce a zúženě chocholíkovité, latnaté, řídké, chudokvěté, vysoko prolistěné; listeny úzce kopinaté. Vřeteno květenství ojíněné, většinou řídce chlupaté a roztroušeně stopkatě žlázkaté, jemně ostnité. Květní stopky 15 - 30 (-80) mm dlouhé, tenké, přitiskle tence plstnaté, s roztroušenými až hustými, vzácně chybějícími načervenalými krátkými stopkatými žlázkami asi 0,5 mm dlouhými a s 0 - 20 jemnými, rovnými nebo jen slabě zahnutými, (0,5-) 1,0 - 2,0 mm dlouhými jehlicovitými ostny. Květy 2,0 - 2,5 cm v průměru; kališní lístky zelené, bělavě lemované, plstnaté, často s červenavými stopkatými žlázkami, většinou bez osténků, na vrcholu niťovitě prodloužené, za plodu vzpřímené a souplodí objímající. Korunní lístky 9 - 14 (-16) mm dlouhé, 8 - 12 mm široké, široce eliptické až okrouhlé, bílé, lysé nebo téměř lysé, obvykle navzájem se překrývající. Tyčinky téměř z déli genecea; nitky bílé, prašníky lysé. Semeníky lysé; čnělky zelenavě bílé. Souplodí kulovité, z nečetných velkých peckoviček (nanejvýš 20), za zralosti mnohdy na jednotlivé peckovičky rozpadavé, na černavém podkladu matně modravě ojíněné, lysé, většinou dobře vyvinuté, šťavnaté, nakyslé až mdlé chuti. Kvete od května do července (až října).

Výskyt: Roste v prosvětlených lužních lesích, vrbinách, lesních okrajích, borech, křovinách, okrajích cest a silnic, úhorech, rumištích, intravitrálech osad, vlhkých skalách, plotech, mnohdy i jako plevel na polích, na půdách zpravidla minerálně středně silných, hlubších i mělkých, jílovitých, hlinitých, hlinitopísčitých i kamenitých, čerstvě vlhkých, mnohdy zaplavovaných, mírně kyselých až alkalických, často s obsahem vápníku, málo humózních, na místech výslunných a polostinných.

V ČR patří mezi nejrozšířenější druhy ostružiníků a roste pravděpodobně na celém území státu od nížin do hor. Celkově se vyskytuje v téměř celé Evropě (vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí) a západní Asii až po Altaj a středoasijská pohoří. Na sever zasahuje po Britské souostroví, Skandinávii a Rusko (po 63° s.š.).

Využití: viz ostružiník křovitý, který je souhrným označením asi 50 druhů tohoto rodu, všechny se stejným významem.
Text: Michal Sochor, Botanika - teorie a praxe, botanika.borec.cz
Foto: Zdena Nováková
10 článků v tomto tématu
01.09. 2018
1.11 kB čtenářů
Impatiens glandulifera - netýkavka žláznatá
Plevel měsíce září: netýkavka žláznatá Domovinou netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) je západní Himálaj. Počátkem 19. století byla dovezena do Anglie jako zahradní rostlina
22.08. 2018
916 čtenářů
Kozlík lékařský - regulátor kompostu
Kozlík lékařský neboli baldrián Kozlíkové kapky jsou oblíbený uklidňující prostředek. Méně známé je využití kozlíku v zahradě.
07.07. 2018
1.86 kB čtenářů
Atriplex patula - lebeda rozkladitá
Plevele měsíc července: lebeda Lebeda rozkladitá (Atriplex patula) z čeledi merlíkovitých je až 1 m vysoká jednoletka. Její dlouhé spodní výhony se zřetelně odklánějí od stonku, což
06.07. 2018
897 čtenářů
Sanguisorba minor - krvavec menší
Čeleď: Růžovité/Rosaceae VELIKOST A POPIS Trvalka vysoká 10–100 cm s nevětvenou či pouze v horní části větvenou lodyhou. Přízemní listy tvoří růžici, lodyžní listy jsou lichozpeřené,
06.07. 2018
1.16 kB čtenářů
Thlaspi arvense - penízek rolní
Čeleď: Brukvovité/Brassicaceae VELIKOST A POPIS Jednoletá či dvouletá bylina s lodyhou vysokou 10–60 cm a přízemní růžicí listů. Listy jsou podlouhlé, na okraji zoubkaté. Má malé květy
26.05. 2018
2.51 kB čtenářů
Capsella bursa-pastoris - kokoška pastuší tobolka
Plevel měsíce června: kokoška pastuší tobolka Název nenápadně bíle kvetoucí kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris) je odvozen od tvaru plodů – šešulí, které připomínají
13.05. 2018
2.59 kB čtenářů
Aegopodium podagraria - bršlice kozí noha
Plevel měsíce května: bršlice kozí noha Nezvyklý název kozí noha je odvozen od tvaru listů; jeho latinská podoba Aegopodium pochází z řečtiny: aix, aigos = koza, podion = nožka.
24.04. 2018
2.58 kB čtenářů
Euphorbia helioscopia - pryšec kolovratec
Plevel měsíce dubna: pryšec kolovratec Pryšec kolovratec (Euphorbia helioscopia) nezapře svou příslušnost k rodu pryšců. České pojmenování pryšec je odvozeno od starých výrazů „prysk“
20.04. 2018
1.76 kB čtenářů
Potentilla anserina - mochna husí
Mochna husí (Potentilla anserina) dorůstá výšky až 20 cm a kvete od května až do srpna.
27.03. 2018
1.08 kB čtenářů
Geranium robertianum - kakost smrdutý
Plevel měsíce března: kakost smrdutý Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je jedno- až dvouletá rostlina s červenými řapíky listů hustě pokrytými žláznatými chloupky. Trojúhelníkovité