Ing. Miloš Krump: Rosnatka - Drosera
Čeleď: Droseraceae - rosnatkovité

Synonyma: Rorella, Rossolis

Rosnatky jsou druhým nejrozšířenějším rodem masožravých rostlin. Do rodu patří asi 130 druhů. Vyskytují se na nejrůznějších biotopech a v různých geograficky izolovaných územích. Růst tedy mohou jak v močálech tropické zóny, tak i v dlouhodobě vyprahlých písčitých půdách australských subtropů, ale mohou růst i za polárním kruhem v tundře.
Drosera aliciae - rosnatka

Drosera aliciae - rosnatka

Drosera aliciae - rosnatka

Drosera aliciae - rosnatka

Drosera capensis - rosnatka kapská

Drosera capensis - rosnatka kapská

Drosera capensis - rosnatka kapská

Drosera capensis - rosnatka kapská

Podle životních forem a nároků na prostředí lze rosnatky rozdělit do 5 ekologických skupin.
1) Nezatahující světlomilné rosnatky
2) Rosnatky s přezimujícími pupeny
3) Pralesní tropické rosnatky
4) Trpasličí rosnatky
5) Hlíznaté rosnatky

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Rosnatka - Drosera
1) Nezatahující světlomilné rosnatky
Do této skupiny patří nejčastěji pěstované rosnatky. Nadzemní části nikdy během roku nezatahují. Listy jsou různého tvaru široce kopisťovité až čárkovité a jsou hustě pokryté tentakulemi. Tvoří přízemní růžici, méně často pak vyrůstají z přímé nebo vystoupavé lodyhy. Květy jsou nejčastěji bílé nebo růžové. Většinou jsou uspořádány ve vijanu, někdy mohou být i jednotlivé. Kořenový systém je chabý, tvořený poměrně málo větvenými vláknitými až drátovitými kořeny.

Mezi nezatahující světlomilné rosnatky patří např.: Drosera aliciae, Drosera burmannii, Drosera capillaris, Drosera capensis, Drosera cuneifolia, Drosera indica nebo Drosera villosa.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Rosnatka - Drosera
2) Rosnatky s přezimovacími pupeny
Do této skupiny patří druhy, které ztrácejí každoročně všechny listy a období nepříznivé vegetace přežívají pomocí přezimovacích pupenů. Každá růžice vytváří vždy jen jeden vrcholový přezimovací pupen, který je tvořen nahloučenými mladými základy listů.

Mezi rosnatky s přezimovacími pupeny patří Drosera binata, Drosera flliformis, Drosera intermedia či Drosera rotundifolia.
Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá

Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá


Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Rosnatka - Drosera
3) Pralesní tropické rosnatky
Do této skupiny patří druhy z tropických pralesů. Odlišují se jak vzhledově tak i ekologickými nároky od ostatních rosnatek. Vytvářejí růžice od 5 do 10 cm dlouhých listů rozdílného tvaru od ledvinitých, kopinatých až po široce kopisťovité. Listy jsou tenké. Květenství zelenavých nebo červených květů se tvoří poměrně vzácně.

Mezi pralesní tropické rosnatky patří Drosera adelae, Drosera prolifera či Drosera schizandra.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Rosnatka - Drosera
4) Trpasličí rosnatky
Trpasličí rosnatky mají růžice tvořeny četnými listy s plochým řapíkem, jež funguje jako asimilační plocha a tzv. miskovitou čepelí. Květy jsou jednotlivé nebo tvoří chudá květenství. Jsou nejčastěji bíléčervené, pětičetné někdy i čtyřčetné.

Mezi trpasličí rosnatky patří Drosera pulchella či Drosera pygmaea.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Rosnatka - Drosera
5) Hlíznaté rosnatky
Hlíznaté rosnatky mohou vytvářet přízemní listové růžice, dále pak přímé či větvené olistěné lodyhy, ale i plazivé a šplhavé lodyhy. Lodyžní listy mohou být kopisťovitého tvaru rozestavěné ve šroubovici nebo v přeslenech. Většinou jsou však číškovité s velmi dlouhým tenkým  řapíkem nasazeným na spodní ploše čepele. Květy jsou většinou seskupeny v květenství, mohou být bílé, růžové nebo žluté barvy.
Hlavním podzemním orgánem je vejčitá nebo kulovitá hlízka která je od 0,5 do 6 cm velká, zbarvená bílá, žlutě nebo červeně. Je zásobním orgánem a každoročně se obnovuje. Uvnitř staré hlízy vzniká nová. Seschlý zbytek staré hlízy se stává součástí suchého vrstevnatého obalu, který hlízu tepelně izoluje. Dalším podzemním orgánem je poměrně tenký provazcovitý stonek. Stonek vede zásobní živiny z hlízy k rychle rostoucím nadzemním orgánům.

Mezi hlíznaté rosnatky patří Drosera peltata či Drosera planchonii.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Další informace v článcích o rostlinách
Drosera spathulata - rosnatka Drosera spathulata - rosnatka
Nádherný druh masožravé rostliny. Přízemní růžice lžičkovitých listů, porostlých stovky chloupků - tzv. tentakulí, žlázek, na nichž se třpytí lepkavé kapičky, podobné kapkám rosy. Přilákaná kořist sedne na lep, chloupky a posléze i listy se během hodin …
Drosera omissa - rosnatka Drosera - rosnatka
Pěstujeme rosnatky (Drosera L., 1753) Rosnatky jsou druhým nejpočetnějším rodem masožravých rostlin. Kořistí, kterou chytají pomocí svých věčně orosených lepkavých listů, bývají ve volné přírodě nejčastěji komáři, malé můry, mušky nebo brouci. K poměrně …
Osiva-semena.cz | 27.09. 2011