Tento ovíjivý keř dorůstá výšky asi 3 m. Je otužilý a na chráněných mistech se může pěstovat i v podhorských oblastech. Vyžaduje dobrou zahradní půdu a mírnou vláhu.
Rostliny občas přihnojíme a za sucha zalijeme. V mládí přikryjeme na zimu jejich spodek listím. Po odkvětu až v předjaří je vhodné keř pročistit a delší výhony zkrátit. Protože kvete na nově vytvořených letorostech nevadí i případný silnější řez. Proti mšicím, které silně napadají i ostatní ušlechtilé křížence, postřikujeme vhodnými přípravky. Rozmnožujeme bylinnými řízky.
Opadavé keřovité a popínavé zimolezy se snadno množí dřevitými řízky o délce cca 20 cm,s dvěma, nebo třemi internodii. Připravují se začátkem zimy. Zakládáme je do písku na chladném místě na volný záhon, aby předčasně nevyrašily. Na jaře, jakmile půda rozmrzne,je pícháme rovnou do půdy,kterou udržujeme přiměřeně vlhkou.
Opadavé ovíjivé druhy, mezi které patří i zmiňovaná Lonicera x heckrottii, rozmnožujeme rovněž dřevitými řízky ,které pícháme po 3 do kontejnerů a v nich necháme zakořenit.V létě musíme vyvazovat mladé narůstající výhony.
   Stálezelené druhy, např. Lonicera nitida, Lonicera pileata množíme zelenými a letními řízky, které snadno zakořeňují na množárně, nebo v pařeništi, používáme běžně dostupné práškové stimulátory.
   Ovíjivé druhy je možno také množit hřížením letorostů,které pokládáme do rýh a na podzim je oddělíme.
UPOZORNĚNÍ : Většina opadavých,ať keřovitých,nebo ovíjivých zimolezů bývá napadána mšicemi. Pokud si toho nevšimneme včas, mohou být napadené letorosty zdeformovány úplně k nepoznání a pokud napadnou mšice květenství, květy se vůbec neotevřou a zezelenají. Proto je nutné keře sledovat a mšice okamžitě ničit postřiky.
  Pokud stačíme u ovíjivých zimolezů ostříhat odkvetlá květenství, aby se nevytvořily plody, prodloužíme si dobu kvetení těchto krásně vonících dřevin.