Noční život na zahradě

Četní obyvatelé zahrad vylézají ze svých úkrytů až po západu slunce. K životu ve tmě jim slouží několik překvapivých triků.

Určitě jste něco podobného zažili: na terasu doléhá šustění a funění z keřů. Pak je ticho. Přes trávník se směrem ke kompostu mihne stín. Je to ježek, který se v zahradě vydal na lov slimáků a dalších drobných živočichů. Stejně jako tento pichlavý hmyzožravec je i většina ostatních živočichů aktivní v noci. Některé z nich můžeme zahlédnout i v našich zahradách nebo v parcích.

Pro život ve tmě jsou tito živočichové dokonale vybaveni. Zatímco sovy mají vynikající zrak, jiní vyrovnají špatnou viditelnost výborným čichem a sluchem.

Netopýrům se život v noci obzvlášť zalíbil: aby lokalizovali překážky a létající hmyz, kterým se živí, vydávají pro člověka neslyšitelný ultrazvuk. Podle ozvěny těchto zvuků přesně vymezí vzdálenost a směr. Oblíbenou potravou těchto lovců jsou komáři, můry a brouci. Ale ne všechen hmyz se nechá jen tak ulovit. Některé druhy nočních motýlů jsou vybaveny citlivým sluchovým ústrojím – tympanálním orgánem. Jakmile zaslechnou netopýří ultrazvuk, sklapnou křídla a padnou k zemi. Útok netopýra vyjde do prázdna – naštěstí pro rostliny jako pupalka nebo knotovka bílá. Ty totiž otevírají květy až za soumraku a jsou odkázány na opylování nočními motýly.

Na svůj nos se spoléhají liška, jezevec a kuna. Přes den se tito dravci schovávají v dutinách nebo jiných úkrytech a večer vyráží na lov. I když jejich původním domovem jsou lesy, dnes na ně narazíme stále častěji i v blízkosti lidských sídel. Kuna skalní se již dávno zabydlela v městském prostředí, kde k nelibosti majitelů aut s oblibou zalézá pod kapotu.

Roztomilý plšík lískový, drobný hlodavec s velkýma korálkovýma očima, obývá remízky a dřeviny v blízkosti polí. Většinou jeho přítomnost prozradí jen okrouhle vykousané lískové oříšky. Noční živočichové jsou prostě velmi zajímaví, ale k naší škodě se jen velmi špatně pozorují.