Dub a dráha blesku

Při bouřce se nemá člověk schovávat po osamělé stromy. To je dáno zkušeností. Pod jaký strom si ale stoupnout v lese? Nejspíše pod nějaký s řídkým dřevem, v žádném případě pod dub.

Uprostřed města, mezi spoustou hromo(blesko)svodů, vedle rybníku Jordán, si blesk práskl do dubu. Byla to rána „jak hrom“, dokonce se i zem zachvěla. Dub nebyl v žádném případě nejvyšší ani nejmohutnější v okolí.

Rána byly okolo 6 metrů dlouhá, začínala v místě odříznuté suché větve. Blesk sloupl a vysušil pruh kůry asi 5 cm široký. Ten v cárech visel po stranách cesty blesku ještě asi dva roky.

Dub si z rány nic nedělal a nedělá, roste dál. Fotografie je pořízená asi 10 let po zasažení stromu.

Z dubů je dobré mít respekt. Viděl jsem další strom ozdobený dráhou blesku na okraji obory u Sudoměřic. Možná jsem jich viděl víc, ale nikdy jsem tak dlouhé praskliny nedával do souvislostí s bleskem.