Sukulenty - jak žijí sukulenty?

Sukulenty patří ke xerofytům, k oněm umělcům přežívání na zemi, kteří se různými metodami přizpůsobili pro přežití nadměrně suchých období ve svém životním prostředí. Svojí schopností uchovávat na delší dobu vodu - která byla u kaktusů dovedena až k úplné dokonalosti - zajišťují sukulenty sami sobě možnost přežít v prostředí, které je jim životně nepřátelské.

Listové a kmenové sukulenty

Ukládání vody probíhá u jednotlivých druhů sukulentů ve zcela odlišných orgánech. Například u rodů Lithops, Aloe a Mesembryanthemum se voda ukládá v listech. U jiných rodů, z nichž některé mají svoji domovinu ve stepích a pouštích, převzaly roli zásobárny vody zbytnělé kořeny. Příkladem toho jsou druhy rodů Pelargonium a Oxalis.

Z toho důvodu rozlišujeme sukulenty listové a sukulenty kmenové. U kmenových sukulentů uchovává vodu celý, silně zbytnělý, výhon. Nejlepšími příklady zde jsou kaktusy. Mezi „jinými sukulenty“ existuje velký počet zástupců, kteří často vypadají jako kaktusy, třeba v rodech Pachypodium, Euphorbia, Stapelia a dalších zástupců čeledi Asclepiadaceae. Kmenové sukulenty mají pouze zcela nepatrné nebo vůbec žádné listy a tím omezují odpařovací plochu. Ideální je přitom kulovitý tvar jako u Euphorbia obesa.

Naproti tomu u listových sukulentů slouží jako zásobárna vody více nebo méně zesílené listy. Typickými listovými sukulenty jsou: Agave, Aloe, Gasteria, Haworthia, Lithops, Mesembryanthemum, Sedum a Sempervivum. Nicméně je těžké stanovit nějakou přesnou hranici mezi sukulenty listovými a kmenovými, protože celá řada rostlin by mohla být přiřazena k oběma kategoriím.

Kromě toho se mnoho sukulentů navíc ještě vybavilo ochranným opatřením, umožňujícím jim přežití na suchých stanovištích: Tak jako kaktusy, i mají sukulenty značně zesílenou kutikulu (vnější pokožku) a hluboko vsazené póry (stomy). Tím se jim daří snížit odpařování vody na minimum. Nezřídka najdeme u sukulentů obložení kutikuly zajímavě zbarvenými krystalky vosku. Od toho pak pochází spousta sukulentů s modrým, šedým nebo bílým obložením.

Podobou zaměnitelné s kaktusy

Při zacházení se sukulentními rostlinami je zajímavá ještě jedna záležitost: V Africe existují sukulenty, které se nápadně podobají nespřízněným druhům v Americe. Např. Astrophytum asterias z Mexika a Euphorbia obesa z Afriky jsou si velice podobné. Tomu se říká konvergence a je to důkazem, že podobné vlivy okolního prostředí vytvářejí i u rozdílných rostlinných čeledí podobně přizpůsobené tvary.