Dlažby v zahradě

Dlážděné plochy by kromě funkčního hlediska měly zahradu také opticky obohatit. Nejstarším dlažebním materiálem je přírodní kámen. Dříve bylo možné bez problémů jej získat v některém blízkém lomu a nebylo nutné podnikat dlouhou cestu za jeho nákupem. Pro zahrady se používalo vše, co bylo v daném místě k dostání – většinou se jednalo o porfyr, žulu, čedič, drobu nebo pískovec. Přírodní materiál se těší oblibě i nadále, ale je finančně nákladnější.

Podobu mnohých zahrad dnes určují pálené cihly (zvonivky). Tento materiál stojí trochu více než levná betonová dlažba, ale je velmi trvanlivý a absolutně stálobarevný.

Jednoduchý umělý betonový kámen – pravoúhlá dlažba – se často používá jako levná dlažba pro veřejná prostranství. Umělý kámen z cementu a písku už dávno objevili také zahradníci. Vždyť nabídka velikostí, tvarů a barev nenechá žádné přání nevyslyšené. Exkluzivní modely jsou na cenové úrovni obyčejného přírodního kamene, nejsou však většinou tak stálobarevné.

Dlážděná plocha může vypadat zcela odlišně v závislosti na použitém materiálu. Broušené čtvercové betonové desky propůjčují místu k posezení strohý chladný vzhled a jsou vhodné do moderních zahrad. Pro zahrady se středomořskou atmosférou jsou nejlepší okrově žluté betonové nebo pískovcové desky. A konečně přirozený půvab žulové dlažby se velmi dobře hodí pro romantické růžové zahrady, jelikož zdrženlivá šeď dlažby pěkně podtrhuje barevnost a rozmanitost květů. Už nalinkováním průběhu cest určujete jejich výtvarné vyznění. Například zakřivené cesty z nepravidelných polygonálních desek podtrhují vzhled přírodních zahrad, naproti tomu přímé cesty dlážděné pravoúhlými kameny nebo dlaždicemi se lépe hodí do formálních zahrad.

Dláždění zvládnete sami

Vydláždění větší plochy je práce pro profesionály, ale na malé úpravy si můžete troufnout sami. Například pokud je vaše terasa příliš monotónní, jednoduše na pár místech vyjměte několik dlaždic a zaměňte je za desky z přírodního kamene. Pokud chcete, můžete do dlažby vsadit také malou mozaiku z různobarevných křemenných oblázků. Oblázky vložte do podloží z betonu, aby měly dostatečnou stabilitu.

Dlažba není náročná na údržbu, ale určitou minimální péči jí přece jen budete muset věnovat. Na vlhkých stinných místech musíte čas od času odstranit povlaky řas a nárůsty mechů kartáčem a čisticím prostředkem na dlažby nebo vysokotlakým čističem. Trávu a plevel ve spárách mezi dlaždicemi můžete sežehnout nebo je docela tradičně odstranit škrabkou. Chemické přípravky proti plevelům nejsou pro dlažbu úplně vhodné.

Tipy pro tvorbu zahradní cesty

Zahradní cesta musí unést pouze hmotnost chodců a naloženého kolečka. Pro tento účel postačí jako podloží zhruba 15 cm silná vrstva udusaného písku. Takto položená cesta však ani při malém zatížení nevydrží tak dlouho jako dlažba odborně položená. Ta se provádí tak, že nejprve nanesete asi 15 cm silnou vrstvu štěrkopísku. Pak ji zhutníte vibrační deskou, aby vydržela i zatížení osobním autem. Nad ni přijde asi 2 cm vysoká vrstva z kamenné drti, do které se pokládá dlažba. Na jílovitém podloží byste pod drcený štěrk měli zabudovat ještě vrstvu výplňového materiálu, abyste snížili nebezpečí hromadění vody a tím i zdvihání dlažby mrazem.

Usazení materiálu vibrační deskou je velmi důležitým krokem: jelikož všechny kameny nejsou stejně velké a leží na upravené vrstvě kamenné drti, není dlažba po položení zcela rovná. Tyto nerovnosti vyrovnáte právě vibrační deskou, která všechny kameny vtlačí tak hluboko, aby byl povrch cesty rovný. Malé vibrační desky si můžete půjčit v zahradnických centrech nebo některých stavebninách a bez problémů je převézt v kufru auta.