Horko a sucho škodí stromům

Výkyvy počasí ztěžují život mnoha druhům rostlin. Stromy nejsou výjimkou. Stále častěji jsou v zahradách i v parcích zřetelně vidět známky toho, že některým stromům se špatně daří. Jejich neutěšený stav prozrazuje slabé přirůstání, menší nebo řídké listy, holé větve či předčasné opadávání listů. Na mnoha stromech odumírají celé větve – především v nejvyšší části nebo na okrajích koruny. A přibývá také suchých stromů.

Tyto potíže postihují zejména mladé, čerstvě vysazené, nebo naopak staré stromy. Týká se to především druhů s plochým, mělkým kořenovým systémem, které se těžko vyrovnávají se suchem a horkem. Zvlášť obtížné jsou klimatické výkyvy pro dřeviny, které potřebují mnoho vody, jako jsou jasany, břízy, smrky, cedry a také obří sekvoje a sekvojovce.

Příčinou je pravděpodobně stres spojený se suchem. V uplynulých letech totiž vysušilo krajinu několik horkých období bez srážek, a některá z nich navíc byla vystřídána obdobím intenzivních dešťů. Stromy na ztížené životní podmínky reagují se zpožděním – poškození se obvykle projeví za rok nebo za dva po stresující události.

Ve vysušené půdě totiž odumře mnoho jemných, vláskovitých kořínků. To omezí vitalitu a růst stromu a sníží se také jeho obranyschopnost vůči rozmanitým škůdcům a chorobám. Extrémní počasí, jaké vládlo v několika minulých letech, je zároveň výhodné pro mnoho škůdců, zejména pro houby a některé druhy hmyzu. Oslabené stromy jsou pro ně vynikajícími hostiteli. Někteří škůdci také rozšiřují své obvyklé spektrum hostitelů a napadají i druhy, o které se dosud nezajímali. Navíc se objevují i noví škůdci: nedávno byl například do sousedního Rakouska zavlečen tesaříkovitý brouk Anoplophora glabripennis a je jen otázkou času, kdy se objeví i u nás. Je pravděpodobné, že tito „přistěhovalci“ tu mohou přežít díky změněným klimatickým podmínkám. Dřeviny jsou tedy vystaveny dvojímu náporu: extrémnímu počasí a zároveň přílivu chorob a škůdců, jimž se nedovedou bránit.

Objevíte-li na zahradě chřadnoucí strom, na němž se projevují příznaky přestálého „klimatického stresu“, můžete se ho pokusit zachránit tím, že povzbudíte jeho vitalitu. Hodí se k tomu například přípravky obsahující huminové kyseliny (např. Lignohumát) a také preparáty, které podporují mykorhizu (např. Symbivit, Ectovit). Ty obsahují symbiotické houby, které vrůstají do kořenů a přivádějí do nich vodu a živiny z okolní půdy. Zpravidla přitom obsáhnou o poznání větší plochu, než by stačil samotný kořenový systém.

Samozřejmě pokud je to možné, měli byste stromy během suchých období zalévat: dbejte přitom na to, aby voda pronikla do dostatečné hloubky. Povrchová zálivka stromům nijak nepomůže – naopak stimuluje tvorbu mělkých kořenů, které nedokážou čerpat vodu z hlubších vrstev vody a za sucha brzy odumírají. A nezapomínejte ani na vyváženou výživu stromů.

V regionech ohrožených letními suchy je dobré pečlivě vybírat dřeviny, které si na zahradu zasadíte. K těm, které dobře vzdorují suchu i škůdcům a vyrovnají se také s prudkým deštěm, patří řada domácích či u nás dobře známých dřevin – například jalovec, muchovník, kalina tušalaj nebo dřín. Vždycky se také vyplatí požádat o doporučení místního zahradníka: ten nejlépe ví, kterým dřevinám se v okolí daří.