Okrasné keře - výběr podle náročnosti na řez

Bez okrasných keřů se zahrada neobejde, dokonce ani ta nejmenší ne. Ať už jako půvabné solitéry, součást pestrého živého plotu, nebo atraktivní pozadí pro trvalkový záhon dodávají zahradě strukturu a vytvářejí trvalou kostru pozemku. A často také doprovázejí celou zahradní sezonu bohatými květy, dekorativními plody a nápadným podzimním zabarvením. Ale když původně malé rostliny vyrostou ve statné keře, začne být aktuální otázka: kdy a jak správně řezat.

Máte-li málo času na údržbu, orientujte se při výběru podle náročnosti na řez. Potřeba řezu se druh od druhu značně liší. Některé keře vám práci usnadní: nemusí se skoro stříhat nebo se dokonce obejdou úplně bez řezu. Jiné lze naopak zastřihnout těsně nad zemí. Pokud těmto okrasným keřům vyberete správné stanoviště, pokvetou vám po mnoho let. Můžete si být jisti, že se o ně dokážete postarat i bez velkých zkušeností s řezem dřevin.

Nejlépe bez zásahů

Některé druhy dřevin – zpravidla ty, které se vysazují jako solitéry – získávají nezaměnitelný charakter díky malebnému vzrůstu nebo nepravidelnému větvení. K nim patří pomalu rostoucí druhy, jako šácholan neboli magnolie, dřín květnatý, hortenzie drsná nebo vilín. Tyto keře nesnášejí zpětný řez: po silném seříznutí by nenávratně ztratily své kouzlo. Při výběru stanoviště proto berte v potaz konečnou velikost rostlin. Byla by škoda, kdybyste po několika letech museli sáhnout po pilce jen kvůli tomu, že vybraný keř se nevejde do prostoru, který jste mu vyhradili.

Jen občas potřebují zásah nůžkami šeřík, kalina, kdoulovec nebo muchovník. I tyto keře jsou tím atraktivnější, čím méně se zasahuje do jejich přirozeného růstu. Aby zůstaly zdravé a přiměřeně husté, odstraňují se jednou za několik let pouze staré a odumřelé větve a příliš hustě rostoucí výhony. K atraktivním dřevinám, které téměř nevyžadují údržbu, patří také okrasné jabloně, třešně a rododendrony. Pouze pokud začnou nevzhledně řídnout, potřebují zmlazovací řez.

Radikální řez bez obav

Mnohé keře, které kvetou v létě nebo na podzim, však naopak vyžadují radikální zásah. K nim patří například komule, ořechoplodec, perovskie a v létě kvetoucí tavolníky. Tvoří květy na mladých větvích, které vyrostly na jaře. Aby se podpořila tvorba květů a zamezilo stárnutí dřevin, měli byste je koncem zimy seříznout těsně nad zemí. Na každém pahýlu by však měly zůstat alespoň jeden až dva pupeny. Dbejte také na to, abyste neustřihli i mladé výhony, které už raší z půdy, protože i na nich se budou zakládat květy.

Radikální zásah může být potřebný také v případě, že se po mnoho let o keře nikdo nestaral a ty jsou proto přestárlé nebo přerostlé. I po výrazném zpětném řezu znovu vyraší například šeřík, líska, zákula, trojpuk nebo dřišťál. Nejlepší doba pro tento zásah je před vyrašením keřů.

Bez otálení

Keře, které právě krášlí zahradu anebo během pár týdnů rozkvetou, vás zaměstnají brzy po odkvětu. Zlatici, trojpuk, kolkvícii, tavolu a různé druhy okrasných meruzalek je nejlepší seříznout ještě na jaře, brzy poté, co uvadnou jejich květy. Není to ovšem nutné každý rok: většině druhů stačí, když jednou za tři roky hluboko seříznete větve a asi polovinu z nich vyříznete nízko nad zemí. Pokud to neuděláte, budou keře stárnout a postupně polevovat v kvetení. Řez kvetoucích poslů jara byste neměli příliš odkládat: pokud se opozdíte, odříznete květní pupeny, a připravíte se tak o potěšení z květů v příštím roce.