Bylina často masitými až kožovitými listy a vyvinutým stonkem. Počet druhů se odhaduje asi na 1 000. Pepřinec je rozšířen zejména v Asii, Africe, ve Střední a Jižní Americe. Pepřinec tvoří husté trsy listů, které jsou dlouze řapíkaté. Řapíky jsou šťavnaté a tuhé, mírně naběhlé do růžové barvy. Čepel je 6 cm dlouhá, vejčitá, na bázi mírně srdčitá, podél žilek značně svrasklá. Předností pepřence je pravidelné kvetení. Pepřenec se množí vegetativně a to listy. K množení je nejvhodnější buď jarní období (březen až květen), nebo podzimní období (srpen, září). Listy se zapichují do písčité půdy a jakmile zakoření, sazí se po 2 až 3 do květináče. Jako substrát se použije buď směs listovky, pařeništní zeminy, rašeliny a písku.
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
Pepřinec zkadeřený (Peperomia caperata)









