Rosnolist lusitánský -
Drosophyllum lusitanicumČeleď:
Drosophyllaceae Rosnolist lusitánský roste na přirozeném stanovišti v národním parku
Los Alconocales, v mediteránním klimatu jižního Španělska, ovlivněném blízkostí Atlantského oceánu i Středozemního moře.
Keříčkovitá
masožravá rostlina, dosahující na přirozených stanovištích délky až 1,5 metru. Obvykle však dorůstá do velikosti okolo 40 cm. Stonek rostliny je jen asi 5 až 15 mm tlustý a při větší délce bývá poléhavý. Úzké, nepohyblivé, trojhranné listy obvykle dosahují délky 10 až 25 cm a šířky 2,5 mm. Počet jehlicovitých listů v jedné vrcholové růžici se pohybuje od 10 až po mnoho desítek. Starší rostliny se zpravidla větví a to v období zrání semen, kdy se probouzejí některé ze spících pupenů, vzniklých v úžlabí všech listů. Na různě dlouhém, dřevnatém a velmi houževnatém bezlistém stonku dospělých rostlin, ale i na mladé olistěné části tak vyrůstá i mnoho listových růžic. Listová růžice mívá 20 až 40 cm v průměru a je tvořena vrcholovým chocholem živých listů a suchými listy, které se sklánějí dolů v husté spleti.
rostliny vykvétají v přírodě nejčastěji během února až května, někdy i později. Sírově žluté, pravidelné pětičetné květy, velké asi 4 cm, vyrůstají ve tří až patnáctikvětém chocholíku. Výjimečně mohou být i samostatné. Květy se otevírají postupně, obvykle jen na několik hodin a jsou samosprašné. Matně černá, rýhovaná semena hruškovitého tvaru a velikosti asi 2,5 mm dozrávají přibližně za měsíc na bázi špičaté prosvítavé tobolky, která se otevírá na vrcholu rozpukáním. V přírodě rostliny kvetou až druhým rokem života. Semena si zachovávají vysokou klíčivost po několik let.
Jedná se zcela o zajímavou a kuriózní rostlinu. Jeden z nejúspěšnějších lovců, co se týče kvantity ulovené kořisti, a to vše pouze s výbavou zcela pasivních primitivních adhézních pastí (lepkaté stopkaté žlázy), jež jsou dvojího typu. Mohutné stopkaté žlázy mají tzv. lákací a lapací funkci, kdežto přisedlé jsou specializovány pro trávení.
