Rostliny: Veronica - rozrazil

Modré květy rozrazilů zná každý, ale v záplavě nápadnějších trvalek je mnohdy přehlédne. Je to škoda: vhodné místo pro některý z nich by se totiž našlo na každé zahradě.

Rozrazily sice nejsou na zahradách tak všudypřítomné jako stračky nebo plamenky, ale pozornost pěstitelů si rozhodně zaslouží. Rod rozrazilů (Veronica) je značně rozmanitý: patří sem jednoleté i vytrvalé byliny, mezi nimiž je mnoho planých i okrasných druhů, které nacházejí v zahradách uplatnění na nejrozmanitějších stanovištích. Botanici je dnes dělí do tří rodů – rozrazil (Veronica), čestec, někde uváděný jako úložník (Pseudolysimachion) a rozrazilovec (Veronicastrum). V tomto textu se však budeme držet názvu rozrazil, který je v zahradnictví nejběžnější, a nové názvy uvedeme jako synonyma.

Ve skalkách nebo na slunných okrajích záhonů na sušších stanovištích v květnu rozkvétají nízké druhy, jako rozrazil arménský (Veronica armena) a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata). Ve vlhkých půdách se daří nízkému polštářovitému rozrazilu potočnímu (Veronica beccabunga) a rozrazilu hořcovitému (Veronica gentianoides).

Krásnou doprovodnou rostlinou ve slunných, ne příliš suchých trvalkových záhonech je rozrazil klasnatý (Veronica spicata; syn. Veronica incana), jehož fialově modrá květenství můžete obdivovat od června. Pokud odkvetlé stonky seříznete až u země, vykvete rostlina ještě jednou začátkem podzimu. Pak jsou trsy celkově nižší a květy budou zdobit zahradu až do příchodu mrazů. Oblíbené jsou drobné, jen asi 30 cm vysoké odrůdy, jež rozkvétají v červenci a srpnu. Jejich klasy v modrých, fialových či růžových barvách se ladně včlení mezi ostatní trvalky.

Rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia, syn. Pse-udolysimachion maritimum), vysoký kolem 80 cm, vystupuje vedle nižších doprovodných rostlin jako majestátní rostlina. V zadních partiích záhonů vytváří zklidňující pozadí, na němž vyniknou zářivé květy janeb (Heliopsis) nebo zápleváků (Helenium). Zároveň mohou bujné trsy rozrazilu vhodně zaplnit nežádoucí mezery ve výsadbě.

Zvláštní kategorii tvoří rozrazil virginský (Veronica virginica, syn. Veronicastrum virginicum), který v srpnu až září uzavírá přehlídku rozrazilů a je se svou výškou kolem 1,2 m a hrozny modrých či růžových květů důstojným zakončením sezony. Podobně jako rozrazilu dlouholistému se mu nejlépe daří na slunných záhonech s vlhkou, výživnou půdou.