Rostliny: Fritillaria meleagris - řebčík kostkovaný

Tato velmi nápadně kvetoucí trvalka je vyhledávanou ozdobou zahrad. Patří do stejné skupiny rostlin jako lilie a již na první pohled je patrné, jak dostála svého jména. Její převislé květy vypadají jako široké purpurové zvonce se světlejší šachovnicovou kresbou. Kromě této barvy se můžeme setkat i s několika dalšími variantami, neméně zajímavými – čistě bílými květy s jemnou zelenou nebo s tmavou purpurovou kresbou.

Stonek řebčíku vyrůstá z malé cibulky a v prvních jarních měsících je celkem nenápadný, s přilehlými trávovitými listy. Zpravidla v květnu se na každém stonku objeví jeden až dva nádherné květy. Plodem řebčíku je hnědá tobolka. Tato květina je velmi tolerantní k výkyvům teplot, dobře snáší i mráz. Pokud chceme úspěšně pěstovat řebčík v zahradě, neměli bychom zapomenout na to, že jeho přirozeným prostředím jsou bažiny a mokřiny. Vyžaduje tedy velmi vlhká stanoviště a nemá rád sucho. Nejvíce vláhy potřebují řebčíky před nasazením květů. Tato cibulovina dorůstá výšky v průměru 15 – 30 cm. Ve volné přírodě je ohroženým druhem a proto je na mnoha místech chráněná. Rostlina má ráda světlé místo s přímým slunečním svitem nebo polostín. Řebčík můžeme množit buď semeny nebo dceřinými cibulkami. Vyséváme zpravidla od dubna do května, do mírně kyselé a dobře propustné půdy bohaté na humus. S cibulkami řebčíků musíme zacházet velmi opatrně. Snadno se totiž poškodí, protože mají slabou ochrannou slupku. Nesmíme je nechat nikdy zcela vyschnout. Rostlina vydrží i několik let na stejném stanovišti.

Řebčík zaujme krásou svých nevšedních květů především na skalkách, ale také v okolí zahradních jezírek nebo potůčků.