Hlávková kapusta - Brassica oleracea var. sabauda
Další názvy: hlávková kapusta, kel
Čeleď: Brassicaceae - brukvovité

Barva květů:

žlutá,

Doba kvetení:

červenec,

srpen,

září,

Typ květů:

počet okvětních lístků 4,

Kapusta hlávková raná
Doba výsevu:

únor,

březen,

(skleník, pařenište)
Doba výsadby:

březen,

duben,

Spon: 40 x 40 cm
Vegetační doba (dny): 120 - 130
Doba sklizně (sběru):

červen,

červenec,

Kapusta hlávková pozdní
Doba výsevu:

březen,

(skleník, pařenište)
Doba výsadby:

duben,

květen,

červen,

Spon: 50 x 50 cm
Vegetační doba (dny): 150 - 180
Doba sklizně (sběru):

srpen,

září,

Kapusta hlávková pro přezimování
Doba výsevu:

říjen,

(záhon)
Doba výsadby:

listopad,

Spon: 50 x 50 cm
Vegetační doba (dny): 150 - 180
Doba sklizně (sběru):

květen,

červen,

Počet semen v 1 g: 220 - 330
Trať: I.

Hlávková kapusta pochází z planých forem Brassica oleraceae ze Středomoří. Vytváří hlávky, které mohou mít tvar kulovitý, zašpičatělý anebo zploštělý. Listy kapusty jsou krátce nebo dlouze řapíkaté, zprohýbané, bublinaté, žlutozelené až modrozelené barvy. Stonek představuje zkrácený košťál.

Brassica oleracea var. sabauda je dvouletá rostlina z čeledi Brassicaceae, která vytváří mohutný kořenový systém, ze kterého vyrůstá dužnatá lodyha nebo-li košťál. Na lodyze se vytvářejí silně svraskalé, zelené listy, jež se svinují v kulatou nebo zašpičatělou hlávku. Ve druhém roce se z hlávky vytváří větevnaté květenství žlutých květů. Brassica oleracea var. sabauda je rostlinou cizosprašnou. Plodem je dvoupouzdrá šešule, která obsahuje 10 až 26 hnědých olejnatých semen.

Brassica oleracea var. sabauda z hlediska nutričního je to významná zelenina, dobře skladovatelná, zpracovává se mrazírensky, při kuchyňské úpravě se upravuje vařením a dušením.
Má vysoký obsah vitamínů a minerálů.

Není náročná na teplo. stejně jako zelí vyžaduje vlhčí prostředí. Dobře roste na půdách vyhnojených kompostem nebo hnojem.

Podle délky vegetačního období se dělí na ranou, poloranou a pozdní.

Kapusta hlávková - Brassica oleracea var. sabauda
Čeleď: Brassicaceae - brukvovité

Kapusta hlávková čili kél, vrecuška. ( Brassica oleracea bullata)

Jedna z nejstarších zelenin, vždyť znal ji už Plinius. Žádá hlubokou a výživnou půdu s obsahem živin, jako při zelí uvedeny jsou, ježto klade s ním stejné nároky. Rovněž pěstění jest, celkově vzato, totéž. Kapusta vysévá se pro letní sklizeň od března do půli května, neboť se v dobré půdě při správném pěstění vyvine zcela za 85—90 dní. Sazenice vysazují se na 50—70 cm od sebe, dle velikosti hlávek té které odrůdy. V době vývinu potřebuje i kapusta velmi mnoho vody. Dospělá hlávka váží 1—1,5 kg. Zimní odrůdy lze uschovati přes zimu ve světlé, vzdušné, ale mrazuprosté místnosti se stejnoměrnou teplotou; nejlepší byla by 2°C. Delší trvanlivost mají zpravidla hlávky zcela neuzavřené. — Pro nejranější sklizeň možno také vysévati kapustu v jeseni a mladé sazeničky přezimovati v pařeništi při dostatečném yzduchování pro jarní výsadbu. Kapusta snese více zimy, jak v mládí, tak i dospělá, než zelí i květák. Proto možno hlávky nechati v mírné zimě dlouho na záhoně.

Hnojení: Nečiní si podmínkou tak vydatně hnojiti, jako pro zelí nebo květák, nicméně i jí prospívá nejlépe půda, v podzimu zásobená na každém čtver. metru 3—4 kg chlévské mrvy a 30 až 50 g Thomasovy strusky. K nim přidá se z jara 20 g draselnaté soli, a stejně, nebo poněkud málo více ledku. Vzrůst možno potom posíliti přidáním 10 g ledku vápenatého při zálivce, na niž nesmí se nikdy zapomínati!

Odrůdy: Rozeznáváme opět rané a pozdní. K prvním zvolíme si jednu těchto: Železohlávka, starší odrůda s kulatými hlávkami zelené barvy, jež jsou pevné a v chuti výborné. — Saxa, s listem jemně kadeřavým, světle zeleným, velkých hlávek, ještě ranější, než předchozí. — Kuntova „Perfection“, nejranější, na nízkém košťálu. K přezimování sadby hodí se zvláště Adventní nejranější, jejíž výsev provádí se v srpnu. Z odrůd pozdních se osvědčují m. j.: Vertus, kadeřavá, zvláště veliká. — Ulmská velká, tmavě zelená, kadeřavá, trvanlivá. — Kuntova zimní  „Perfection“ velká a trvanlivá. — K založení na zimu hodí se Triumph pozdních, jež tvoří obrovské hlávky, tvrdé, jemně kadeřavé, temně zelené, uvnitř žluté. Musí však býti řídce sázen, ježto se rozrůstá do šířky. — Jako u zelí, máme i zde dáti přednost odrůdám s menšími hlávkami, jež jsou jemnější a chutnější.

Choroby a škůdci jsou u kapusty stejní i ostatním košťálovinám. Vedle oněch, u zelí vypsaných, uvádím z nich: „ležáci“ povalují se u středu rostliny, jejž rozežírají a svými výkaly kazí. Jsou to velké, často sílu tužky mající housenky můry osenní, které nutno sebrati hned, jak je najdeme, pokud možno před tvořením se hlávky. Později těžko by se hledaly, a jiné ochrany vlastně ani nestává. — V suchých letech objevuje se mšice bílešedá, vždy však jenom jednotlivě a v malém, takže nečiní velkých škod. Nicméně, abychom zabránili jejímu množení, je lépe napadené rostliny vytrhnouti a spáliti. — Dalšími škůdci jsou broučci, a to krytorypec zelný, jehož larvy způsobují až u země nádory zvící lískového oříšku, někdy i v hrozen jich seskupené, jež jsou jim pak domovem, v němž žijí ze šťáv rostlin, jež v důsledku toho krní. Možno však nádorky odštípnouti a rostlina se vzpamatuje, — Dřepčíči jsou známi svým skákáním. Tito odpuzují se výsadbou rajských jablíček do středu záhonu nebo otrhanými z nich listy, jež se na hlávky položí, Možno také za rosy poprášiti rostliny popelem, prachem ze silnic, sádrou, rozmělněným slepičím trusem. Největším nepřítelem jich jest vlhko a časté kropení.

Zdroj: Zelenina v rodinné zahrádce

Kapusta dává nám v různé přípravě pokrmy lahodné chuti, při tom značně výživnější a zdravotně prospěšnější než zelí. Proto lze si přáti zvýšení jejího používání!