Někdy máme z mrazíků radost, jindy nás děsí. Děsí nás na jaře, když kvetou stromy, k podzimku, když ukončí vegetaci letničkám, teplomilné zelenině. Radost z něho máme, když ozdobí skla nebo listy a plody zimovzdorných rostlin. A také, když mrazík udělá z trpkého plodu mišpule tu zajímavou dobrotu.
Mráz vlastně i vedle toho, že na jaře ničí co obejme, také trochu maluje. A nechává po sobě někdy hezké, jindy nádherné obrázky. Ozdobí plody jabloní zajímavými proužky, vytvoří jemnou síťovinu. Možná je mráz inteligentní a zkouší kreslit i na miniplůdky dalších druhů ovoce, jenže když se to nepovede, raději je úplně zničí, aby po něm nezůstalo nic nedokončeného, ošklivého.
Během pozdního jara, ale i v létě a na podzim, kdy se jablka a hrušky sklízejí, se v e-mailech objevují dotazy s fotografiemi, které zaznamenávají mrazové poškození ovoce. Dotazy někdy bývají docela zajímavě formulované. Třeba: na většině plodů máme podobné poškození, jaké jsme vyfotografovali. Co děláme špatně? Dokonce přišel i dotaz, jestli už náhodou strupovitost neprolomila rezistenci odrůdy Admirál, když na plodech je jasně vidět napadení strupovitostí. Strupovitost to není, je to podpis mrazíků v době okolo konce kvetení začátku tvorby plůdků.
Pokud mladé plůdky jabloní mrazík přežijí, jsou vlastně jen vizuálně poškozené. Pruhy připomínající povrch plodů koženáčů či kožuchů nejdou do hloubky, snadno se dají oloupat, okrájet.
U plodů hrušní to bývá složitější. Když je mrazík jen lehce šlehne, objeví se na nich podobné znaky jako na jablcích, někdy i mnohem zajímavější. Pokud jsou plody vystavené hlubším teplotám, delší dobu, objevuje se v místě působení mrazu vedle kožovité skvrny i deformace. Pod ní bývá pletivo plodu kaménčité, podobně jako při nedostatku bóru nebo při postižení stromu virovou kaménčitostí plodů. Při unáhleném jednání by mohl pěstitel vyhodnotit kaménčitost způsobenou mrazíkem jako virózu a unáhleně strom zlikvidovat.
U teplomilných peckovin se skvrny na plodech objevují minimálně. Obyčejně plody i po malých mrazících opadávají. U meruněk na 100% u broskvoní je určitá naděje, že některé plody přežijí. A když přežijí, jsou také obyčejně mrazíkem také poznamenány.
Text a foto: Ing. Ivan Dvořák (odborné oddělení ČZS)
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
Jablka malovaná mrazem (Malus domestica)
Jablko poškozené pozdním jarním mrazem (Malus domestica)
Mišpule přešlá mzazem (Mespilus)
Broskev poškozená mrazem (Prunus persica)
Hrušeň obecná Bergamotka poškozená mrazem (Pyrus communis)
Hrušeň obecná Lucasova mrazem malovaná (Pyrus communis)
