Řez a střih kvetoucích keřů (2)

Velkokvětá hortenzie

Odstraňte jen zmrzlé části výhonů

Prohlédnete-li si na jaře pozorně vnitřek zelených pupenů hortenzií, můžete už v tomto časném stadiu rozpoznat maličké základy květů. Ty se vytvářejí už v létě předchozího roku, a pokud hortenzii na jaře seříznete, nenávratně o ně přijdete. Proto koncem února odstraňte pouze zmrzlé výhony nebo jejich části a loňská odkvetlá květenství, která ještě v zimě, pokrytá jinovatkou, mají dekorativní hodnotu.

Po radikálním seříznutí výhony sice bohatě obrazí a porostou ozdobeny velkými listy, avšak v tomto roce už nepokvetou. Výjimkou je pouze nová odrůda hortenzie ’Endless Summer’. Ta pokvete bohatě i tehdy, když ji časně na jaře seříznete téměř u země podobně jako jiné trvalky.

Stejným způsobem se řežou

Hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata)
Hortenzie Sargentova (Hydrangea sargentiana)

Zlatice

Odstraňte staré výhony

Kvetoucí výhony zlatice (Forsythia) nasazují většinu květů v třetím roce. Už ve čtvrtém roce množství květů výrazně klesá, výhony vytvářejí množství slabých větviček, které se ohýbají k zemi, a keř má převislý vzhled. U starších zlatic, které nebyly několik let prořezávány, se někdy dokonce zcela zbortí stavba keře – starší větve jsou ohnuté k zemi nebo se vlastní vahou téměř položí a ze středu keře vyrážejí dlouhé, vzhůru rostoucí mladé výhony. Tento přirozený zmlazovací proces je nutno regulovat správným řezem. V průběhu dvou až tří let ihned po odkvětu postupně odřezávejte staré převislé větve v úrovni půdy. Tento způsob řezu se také nazývá prosvětlovací nebo udržovací řez. Zajistí dostatek místa pro mladé výhony, které bohatě pokvetou, a podpoří vitalitu keře. Dlouhé, nerozvětvené mladé výhony můžete podle potřeby zakrátit o třetinu až o polovinu, čímž podpoříte jejich rozvětvení. U ostatních keřů, které tvoří bobulovité plody, jako jsou pámelníky (Symphoricarpos), a u později kvetoucích druhů, např. vajgélie (Weigela), se řez dělá rovněž tímto způsobem. V případě těchto keřů (které nerozkvétají časně na jaře jako zlatice) však nečekejte, až keře odkvetou, a prořežte je už koncem února. Při pozdějším řezu by totiž neměly čas pro založení dostatečného množství květů.

Stejným způsobem se řežou

Trojpuk (Deutzia)
Zákula (Kerria)
Kolkvície (Kolkwitzia)
Zimolez (Lonicera)
Pustoryl (Philadelphus)
Tavola (Physocarpus)
Okrasná meruzalka (Ribes)
Tavolníky – jen na jaře kvetoucí (Spiraea)
Pámelník (Symphoricarpos)
Šeříky (Syringa)
Kalina (Viburnum opulus ’Roseum’)
Vajgélie (Weigela)