Pěstování rostlin - dvouletky

K dvouletkám se řadí nejen dvouleté rostliny, ale i některé rostliny vytrvalé, které se pěstují ve dvouletém cyklu (Bellis perennis, Wiola wittrockiana). Dvouletky pěstujeme na výsluní, snesou však i polostín. Půdy vyžadují kvalitní, humózní a hlinité. Množí se téměř výhradně semenem, zřídka dělením trsů či řízky.

Odolné druhy (Campanula, Dianthus, Cheiranthus) můžeme vysévat osivo přímo na stanoviště. Druhy Althaea rosea a Dianthus caryophyllus musíme vysazovat již koncem července. Ostatní dvouletky vysazujeme na stanoviště koncem srpna až září. Ochranu na zimu vyžadují především sedmikrásky, zvonky, chejry a pomněnky. Ostatní dvouletky přikrýváme při pozdní výsadbě nebo při holomrazech. K přikrývce používáme chvojí. Na podzim hnojíme dvouletky draselnými a fosforečnými hnojivy, na jaře hnojíme dusíkatým hnojivem. Dvouletky se používají zejména na venkovní záhony. Sázejí se po letničkách nebo po hlíznatých rostlinách. Nízké dvouletky jako sedmikrásky, pomněnky a macešky se mohou vysazovat s tulipány a narcisy.

Proskurník topolovka (Althaea rosea)

Dorůstá až 2 metrové výšky, pěstováním vzniklo množství kultivarů v různých barvách. Kvete od července do srpna. Vyhovuje mu výsluní a vlhčí živné hluboké půdy. Snese i polostín. Vysévá se v květnu až červnu do pařeniště a sazenice se vysazují v srpnu a září.hodí se do pozadí květinových záhonů jako předsadba pro křoviny, k plotu a ke zdem.

Sedmikráska – chudobka (Bellis perennis)

Je to trvalka, ale u nás se pěstuje jako dvouletka. V dalších letech rostliny zplaňují a vytvářejí menší květy. Šlechtěním vzniklo mnoho kultivarů. Chudobka je na půdu nenáročná, nejlepší jsou středně těžké a vlhčí půdy na slunci i mírném polostínu. Množí se semenem, zřídka dělením trsů. Semeno vyséváme v červnu a červenci do pařeniště nebo na výsevní záhon.. na stanoviště jej vysazujeme v srpnu až září ve sponu 25 x 20 cm. Kvete od března do června. Používá se na venkovní výsadby, do okenních truhlíků a hrnků.

Zvonek zahradní (Campanula medium)

Z mohutné listové růžice vyrůstá druhým rokem vzpřímená lodyha se zvonkovitými květy, výšky rostliny je 60 až 90 cm. Původní druh květe modrofialové, zahradní kultivary jsou bílé a růžové. Rostliny dobře rostou každé zahradní půdě, nesnášejí zamokření. Množí se semenem. Vyséváme jej v květnu až červnu. Na konkrétní stanoviště se vysazuje v srpnu. Zvonek snadno vymrzá a musí se přikrývat. Kvete v červnu a červenci.používá se na venkovní záhony nebo soliterně.

Hvozdík bradatý (Dianthus barbatus)

Je to původně trvalka. Ve druhém roce dorůstá až 50 cm. Květy jsou sestavené ve vidlanu bílé, červené, růžové jednoduché i plné. Květy jsou voňavé, kvete od konce května do července. Osivo se vysévá bud na záhony nebo přímo do pařeniště. Vysazuje se od poloviny srpna do počátku září. Vyžaduje humózní půdu a slunné stanoviště. Nízké kultivary se používají do záhonu, vyšší jsou cenné k řezu.

Hvozdík karafiát (Dianthus caryophyllus)

Dvouleté karafiáty řadíme do skupiny venkovních karafiátů. Jsou mrazuvzdorné, kvetou jednorázově. Jejich květy jsou jednoduché i plné.množí se jen semenem v květnu až červnu..v červenci až srpnu se vysazují na záhony. Sází se na vzdálenost 30 cm.

Chejr vonný (Cheiranthus cheiri)

Je bohatě rozvětvený polokeř, kvetoucí v dubnu až červnu. Květy má žluté, oranžové nebo červenohnědé. Chejr vyžaduje kypré vápenité půdy. Množí se semenem. Vysévá se v květnu až červnu do studeného pařeniště.používá se na plošné záhonové výsadby.

Pomněnka alpinská (Myosotis alpestris)

Kultivar kvetoucí, modře, bíle a růžově. Kvete brzy zjara, dorůstá 30 až 40 cm. Dobře roste na výsluní a žádá humózní mírně vlhkou půdu. Vysévá se v červenci. Na konkrétní stanoviště se vysazují v září.

Maceška zahradní (Viola wittrockiana)

Vznikla křížením několika druhů. Výběrem a křížením vznikly četné zahradní kultivary, které dorůstají 15 až 30 cm a liší se od sebe velikostí, barvou a dobou květu. Množí se výhradně semenem. Výsev provádíme v červnu až červenci. Až do vyklíčení zastiňujeme. V srpnu až září rostliny vysazujeme na záhony. Vyžadují výsluní, výživnou a hluboko propracovanou půdu. Vysazujeme je vždy na podzim, na jaře vysazené rostliny málo kvetou. Macešky se hodí na záhony, do okenních truhlíků, na hroby a do větších kobercových ploch.