Jedle - Abies
Rod Abies zahrnuje přibližně 50 převážně horských druhů v Evropě, Asii, Severní Americe a severní Africe. V České republice je domácí pouze jeden druh - Abies alba (jedle bělokorá)

Kořenový systém je hluboký, takže Abies netrpí vývraty. Šišky jsou v horní části koruny vzpřímené, vejcovité až válcovité, dozrávají prvním rokem na podzim, po dozrání se rozpadají na stromě. Podpůrné šupiny jsou úzké a zašpičatělé.

Jedle - Abies
Mezi zástupce rodu Abies lze zařadit např.:
Abies alba (jedle bělokorá), Abies nordmanniana (jedle kavkazská), Abies cephalonica (jedle řecká), Abies grandis (jedle obrovská), Abies homolepis (jedle nikkoská), Abies concolor (jedle stejnobarvá), Abies procera (jedle vznešená), Abies veitchii (jedle Veitchova), Abies koreana (jedle korejská), Abies amabilis (jedle líbezná), Abies balsamea (jedle balzámová) nebo Abies lasiocarpa (jedle subalpinská).

Z botanického hlediska jsou jedle statné stromy, které mají hustou, stále zelenou, kuželovitou až válcovitou korunu. Kůra je v mládí  u většiny hladká, šedavá, často pak s pryskyřičnými puchýři, ve stáří pak přechází ve slabě rozpukanou borku. Jehlice jsou zpravidla ploché, na rubu mají viditelné bělavé proužky. Na větévce jsou jehlice postaveny spirálně, ale stočením u spodiny jsou u některých jedlí rozloženy dvouřadě v jedné rovině. Na plodných větvích ve vrcholu koruny bývají jehlice čtyřhranné, tuhé a zašpičatělé. Jedle jsou jednodomé dřeviny, samičí i samčí květy jsou soustředěny v horní třetině koruny. Samičí květenství jsou vztyčená. K podzimu dozrávají šišky, které se při dozrání na stromě rozpadnou a na větvi pak zůstává trčet vřeteno. Velké pryskyřičnaté semeno, opatřené velkým širokým křídlem, podržuje klíčivost jen do příštího jara.